Povídka: Emmy Wilhousová

2. april 2012 at 19:19 | Šárka |  Povídky a básně
Byl čtvrtek třicátéhoprvního srpna a desetiletá blondýnka Emmy Wilhouseová se poprvé chystala do Bradavic. Měla bratra Deilena který se do Bradavic chystal po čtvrté a sestru Penelope která se tam chystala naposledy. Měla milující rodinu matku Penelope a otce Adama, doma se cítila nejlépe se sourozencemi byla sranda (tedy alespoň byla Penny se teď mnohem víc učila), a její rodiče jí opečovávali láskou, to že je kouzelnice se dozvěděla už od svích čtyř let. Její otec pochází z mudlovské rodiny a tak jejich dům kouskama vypadá jako by byl opravdický mudlovský. Byl veliký každý sourozenec měl svůj pokoj. Emmy se vůbec nebála toho že skoro celí školní rok bude bez rodičů, měla už nakoupené všechny učebnice a rodiče jí vskutku koupili sovu kterou pojmenovala Prisa. Byla to černá sova která občas náháněla strach. Obvzláště Penny která se jeví jako děsný srab. Její matka i otec byli v Havraspáru, Penny je také v Havraspáru jediný Deilen se dostal do Nebelvíru, všichni v rodině si myslí že je to po Deilenově prababičce. Emmy toužila po tom aby se dostala také do Nebelvíru protože k Deilenovi má nejblíže. Balila si svůj obrovský kufr a skládala do něj oblečení hábit, hůlku, Bertíkovi fazolky, několik krabic domácího cukroví. Pak kufr zavřela a posadila se na postel, podívala se do klece kde seděla sova. Pomalu se zvedala, bylo už navečer a rodiče jako každý rok, večer před zahájením nového školního roku uspořádali večeři, krocana a celá rodina si povídala a společně se smála. A tak to bylo i letos. Všechno proběhlo jako každý rok a v osm hodin večer rodiče řekli že se zítra vstává v sedm a že už musíme jít spát. Emmy se v posteli ještě koukala na strop a přemýšlela. Byla nedočkavá a neměla vůbec chuť k spánku, čekala kdy jí zazvoní budík a ona se převleče do dlouhé sukně, svetru a mikiny, učeše si vlasy, nasnídá se a pak zamíří do Londýna na spěšný vlak do Bradavic. Kolem desáté večer konečně zavřela oči a dala se do spánku.
,,Crrrrr"
,,Penny, Deilene! Emmy!"
Emmy vyskočila z postele bylo čtvrt na osm, za hodinu a třičtvrtě vyjíždí vlak do Bradavic! Rychle na sebe navlékla oblečení, učesala si vlasy, svázala si je do copu a šáhla po kufru, začala ho táhnout za sebou a očividně to dělalo rachot.
,,Emmy, co to děláš?" zeptala se nevrle Penny která na sobě měla ještě pořád pyžamo: ,,Proč taháš dolů kufr?"
,,Já myslela že už pojedeme" vykoktala ze sebe potichu - neměla lepší nápad na odpověď
Penny jí věnovala milý úsměv ale už mířila ke koupelně. Deilen šramotil u sebe v pokoji a Emmy se ho raději rozhodla nerušit a tak zamířila dolů kde mamka právě podávala jídlo na stůl a otec spokojeně seděl na své židli.
,,Dobré ráno zlatíčko, koukám že ses vyspala dobře" řekl pan Wilhouse Emmyin tatínek a očkem si prohlížel jak je připravená
,,Dobré ráno" řekla Emmyina maminka a přitom pokládala poslední misku snídaně: ,,Pojedeme v osm hodin. Přece jenom pojedeme mudlovským autem a nádraží King Cross je od nás kus cesty"
,,Já vím mami, říkala jsi to už včera, ale proč nemůžeme jet normálně?" řekne Emmy a od schodů se roznese dupání, přichází bratr Emmy - Deilen
,,Brýýý ráno" rozjíveně zavrčí a rodiče se na něj podívají. Následně usedne na své místo u stolu a přidá se k němu i Emmy: ,,Penny se ještě oblíká. Prej musí dobře vypadat" uchechtne se
,,Asi jdu přendat kufry do auta" řekne otec a vytáhne hůlku, cosi zamumlá a zamíří ven k modrému autu, otevře kufr a ujistí se zda je všechno v pořádku. Tou dobou Penny schází dolů na snídani.
,,Dobré ráno" zamumlá a usedne ke svému místu a pustí se do jídla stejně jako všichni členové rodiny kromě otce.
,,Jedeme v osm Penny" řekne Emmy
,,Já vím a je teprve třičtvrtě na osm" poukáže prstem na hodiny a strká do pusy toast
,,Zabalila sis všechno zlatíčko? Hůlku, hábit, učebnice?" starostlivě se ptá paní Wilhouse ,,Nesmíš si nic zapomenout a musíš nám pořád psát, když jsme ti koupili Prisu!"
,,Prosímtě mami" uchechtne se Deilen a Emmy se na něj zaujatě podívá
,,Jo myslím že mám všechno" pousměje se Emmy
,,Pojedeme" zavrčí za několik minut pan Wilhouse Emmy radostně výskne a rozběhne se k autu sedne si na zadní sedačku a usmívá se, zachvíli se k ní přidá i Penelope a Deilen.

,,Vítejte na nádraží King Cross" stále opakoval jakýsi hlas
,,Támhle" ukázala matka na zeď mezi nástupištěmi a Deilen se hned rozběhl, porozhlédl se a zamířil směrem do zdi. Emmy už to znala byla tu minulí rok a předminulí a předpředminulí rok.
,,Penny běž" ozval se otcův hlas: ,,Jestli vám to nevadí už vás opustím" pousměje se otec a zamává jim natož zamíří ven. Penny zamíří do zdi.
,,Tak a jdeme na to. Jsi připravená?" zeptala se sametově matka. Emmy jen kývla hlavou a rozběhla se do zdi hned za ní se rozběhla i matka.

Emmy se usmála a prohlížela si červenou lokomotivu.
,,Tohle je spěšný vlak do Bradavic" řekla matka a koukala se na Penny která už nalézala do vlaku se svojí kamarádkou Bethy.
,,Vím, mami byla jsem tu už třikrát" hlesně s nadšením Emmy
,,Nastupujte do vlaku, zbývají tři minuty do odjezdu"
,,Už musíš jít zlatíčko" řekne paní Wilhouse, dá jí pusu na čelo a jenom se kouká jak nastupuje do vlaku
Emmy prolézala vlakem a koukala se po volném kupé, nenašla ho, ale musela se rychle usadit tak pátrala. Skoro na konci vlaku seděla dívka v jejím věku a tak ani neváhala a zamířila do kupé, pootevřela dveře od kupé a řekla: ,,Áááahoj totiž víš, nemohla bych si přisednout?"
,,Jistě" pousmála se zrzavá dívka: ,,Jsem Rebbeca Downtová" napřáhne k ní ruku
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Je to trapné, ale chci něco psát =D
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 El El | 3. april 2012 at 12:28 | React

Lásko? Jsi to ty?? Jestli jo, koukej se mi ozvat, vůbec nejsi na icku... už mi to začíná lízt krkem. I MISS U! ♥♥

2 Annie Annie | Web | 6. april 2012 at 13:50 | React

Šíleně mi to připomíná mojí povídku... asi jí dopíšu :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement